Den druhý - 12.09.2011 Po
- ranní oběh jezera
- šplhání na Dümlerhütte za výhledy, které se nekonaly
- zastávka u peřejí řeky Enns
- spíme v campu Forstgarten, ještě nevíme, že celý týden
- mapka oblasti našeho zájmu
Camp máme přijít zaplatit podle včerejších instrukcí až po deváté hodině, tak bereme stativy a jdeme fotit
ranní pohledy na jezero. S něžnými ranními mráčky a jemným světlem se to docela daří. V 9 platíme camp,
přejíždíme na parkoviště a zkoušíme cestu k vodopádům, ale moc se nám nelíbí (zejména proto, že jsme nenašli
nástup na tu správnou), tak měníme plán a zkoušíme cestu vzhůru do kopců nad jezero na chatu
Dümlerhütte, podle
mapy se tu dá udělat malý okruh.
S vidinou krásných výhledů se šplháme soutěskou nad jezero. Krásné výhledy se nedostavily, cesta se šplhá prudce vzhůru lesem. Ani když
dosáhneme
Dümlerhütte, není do krajiny vidět. Po lese pobíhají prasata, obzor je zamlžený, začíná drobně pršet.
Sestupujeme druhou stranou, abychom nešli dolů stejnou cestou.
Stezka je opět prudká, navíc kluzká, tak jsme rádi že alespoň neprší, jinak by to byl klouzavý horor.
Na směrovku dolů k jezeru někdo připsal endless a také nám nekonečná připadá. V poslední třetině cesty jsou
alespoň trochu řidší stromy, tak se sem tam otevírá pohled do údolí s jezerem a na protější hory. Jsme rádi,
když dolezeme k autu. Tak tohle nebyl zrovna povedený výstup, čekali jsme od něj víc. Doporučit se nedá, ale možná že nad
chatou už by byly výhledy hezčí.
Cestou dál se snažíme najít parkoviště s výhledem na kafovou zastávku, ale jako obvykle na asi 240km není žádné vhodné (s výhledem, což je
vždy ke kafi požadováno). Nakonec si dáváme kafe až u řeky
Enns, poblíž železničního mostu a asi jediných peřejí,
které jsme na řece Enns viděli. Řeka Enns je v okolí jediná přírodní řeka, na které člověk nedělal žádné velké
úpravy břehů, i přehrad je na ní minimum, tak jsou hodně ceněná přírodní společenstva na jejích březích. Až na několik málo přístupů se na břehy nesmí
vstupovat, což je trochu škoda.
Dnes přespíme v jediném campu v okolí, přímo u řeky, jmenuje se
Forstgarten. Téměř nikdo tu není, máme ho skoro pro sebe, obsluha která má přijet mezi 19:00 a 20:00 dnes vynechává.
S námi je tu na druhém konci campu ještě jedna dvojice, pak jsou tu v chatě ubytováni 3 dělníci, jinak nikdo,
ticho, klid, nad námi se vypínají vápencové špice, večer krásně zčervenají, neodoláme a fotíme.