• ranní oběh jezera
• šplhání na Dümlerhütte za výhledy, které se nekonaly
• zastávka u peřejí řeky Enns
• spíme v campu Forstgarten, ještě nevíme, že celý týden
• mapka oblasti našeho zájmu

Camp máme přijít zaplatit podle včerejších instrukcí až po deváté hodině, tak bereme stativy a jdeme fotit ranní pohledy na jezero. S něžnými ranními mráčky a jemným světlem se to docela daří. V 9 platíme camp, přejíždíme na parkoviště a zkoušíme cestu k vodopádům, ale moc se nám nelíbí (zejména proto, že jsme nenašli nástup na tu správnou), tak měníme plán a zkoušíme cestu vzhůru do kopců nad jezero na chatu Dümlerhütte, podle mapy se tu dá udělat malý okruh.
S vidinou krásných výhledů se šplháme soutěskou nad jezero. Krásné výhledy se nedostavily, cesta se šplhá prudce vzhůru lesem. Ani když dosáhneme Dümlerhütte, není do krajiny vidět. Po lese pobíhají prasata, obzor je zamlžený, začíná drobně pršet. Sestupujeme druhou stranou, abychom nešli dolů stejnou cestou.
Stezka je opět prudká, navíc kluzká, tak jsme rádi že alespoň neprší, jinak by to byl klouzavý horor. Na směrovku dolů k jezeru někdo připsal endless a také nám nekonečná připadá. V poslední třetině cesty jsou alespoň trochu řidší stromy, tak se sem tam otevírá pohled do údolí s jezerem a na protější hory. Jsme rádi, když dolezeme k autu. Tak tohle nebyl zrovna povedený výstup, čekali jsme od něj víc. Doporučit se nedá, ale možná že nad chatou už by byly výhledy hezčí.

Cestou dál se snažíme najít parkoviště s výhledem na kafovou zastávku, ale jako obvykle na asi 240km není žádné vhodné (s výhledem, což je vždy ke kafi požadováno). Nakonec si dáváme kafe až u řeky Enns, poblíž železničního mostu a asi jediných peřejí, které jsme na řece Enns viděli. Řeka Enns je v okolí jediná přírodní řeka, na které člověk nedělal žádné velké úpravy břehů, i přehrad je na ní minimum, tak jsou hodně ceněná přírodní společenstva na jejích březích. Až na několik málo přístupů se na břehy nesmí vstupovat, což je trochu škoda.
Dnes přespíme v jediném campu v okolí, přímo u řeky, jmenuje se Forstgarten. Téměř nikdo tu není, máme ho skoro pro sebe, obsluha která má přijet mezi 19:00 a 20:00 dnes vynechává. S námi je tu na druhém konci campu ještě jedna dvojice, pak jsou tu v chatě ubytováni 3 dělníci, jinak nikdo, ticho, klid, nad námi se vypínají vápencové špice, večer krásně zčervenají, neodoláme a fotíme.