• Malga Vescová
• Lago Coldai, kam jsme původně neměli dojít

Kolem půl deváté jedeme do Selva di Cadore nakoupit, pak směrem na Passo Staluanza. Neposloucháme průvodce, který nás nabádá nechat auto v průsmyku a jít po silnici pěšky, jedeme až do zatáčky s odbočkou k Malga Vescová a tady parkujeme. Posléze zjišťujeme, že plácků na parkování bylo ještě dál spousta.

Dle průvodce jsou tu krásné výhledy na Monte Pelmo, ale to platí až kousek nad Malga Vescová. Jelikož to sem byly jen asi dva kilometry, přecházíme budovu s inzerovanou agroturistikou a smradem hnoje, s močkou volně vytékající do údolí a jdeme směrem ke Col de Baldi, kde je konečná stanice lanovky z Alleghe.

Samozřejmě nám to taky nestačí, tak pokračujeme dál ke skupině Civetta a k Rifugio Coldai. Vyklube se z toho strmá serpentinová cesta do Civetty, kterou si zdola ukazujeme a divíme se, že tam ti lidé lezou. Nakonec jsme mezi nimi a škrábeme se tam taky. Výhledy zpět na Monte Pelmo jsou úžasné. Docházíme k chatě, umístěné pod obrovským balvanem a pokračujeme vzhůru do sedla. Za sedlem se otvírá výhled na Lago Coldai, ztracené v horách, které je dnes definitivním cílem naší cesty. Dnes to není taková pohoda jako včera, courá se tu dost lidí, ale pohledy kolem jezera stojí za to. Zpátky stejnou cestou, celkem asi patnáct kilometrů. Večeříme na obvyklém místě u potoka a pak už jen relaxujeme na terase hotelu.