• první tůra
• Lago Federa ještě bez deště
• počasí, že by psa nevyhnal
• mapka oblasti našeho zájmu

Ráno po snídani (kafe tu uvařit umějí, je báječné) vyrážíme zpět směrem na Passo Giau. Tady v ranním slunci fotíme výraznou skálu Monte Gusella jako vždycky, když jedeme kolem (minule poprchávalo a byla částečně v mraku). Sjíždíme po silnici na Cortinu ještě kousek níž na Pointe di Rocurto, odkud vychází cesta 437 směrem k Lago Federa, od něhož si slibujeme, jak uvádí průvodce, nevšední fotografické zážitky.

Asi za hodinu jsme celkem pohodlnou cestou u něj a zkoušíme první snímky. Světlo nic moc, je zataženo a hlavní atrakce, Becco di Mezzodi, odrážející se na hladině jezera, je beznadějně zahalen mraky. Děláme chybu a místo abychom využili zbytek ještě slušného počasí a fotili kolem jezera, rozhodujeme se jít ještě kousek dál a čekat, jestli se počasí nezlepší. Pokračujeme kolem chaty Rifugio Palmiare směrem k Becco di Mezzodi, dojdeme ale jen do půlky kopce, když začíná pršet.

Vracíme se. Déšť sílí a za chvíli je z něj docela pěkný slejvák. Za chvíli jsme slušně promoklí, včetně nepromokavého fotografického batohu, ale to se dozvíme až v autě. Od focení jezera upouštíme a vracíme se zpátky k autu. Kousek před cílem přestává pršet, tak ještě vytahuji foťák a dělám dvě dešťovky. Ušli jsme něco přes 12 km. Pak už jen dojet do hotelu a sušit, jsme docela rádi, že jsme letos nevolili ubytování ve stanu.