• tak už zase cesta domů, naplánováno na 3 dny, zhruba po 600-700 km
• dnes končíme v campu Le Roche Murat

Cestou domů už mám právo trochu bilancovat, tak si neodpustím poznámku ke srovnání kvality francouzských a našich silnic. Celou cestu se vyhýbáme placeným dálnicím, které jsou ve Francii poměrně drahé, ale vždy existuje varianta jak úsek objet po státních dálnicích, rychlostních silnicích nebo v nejhorším případě po okreskách. Zážitek tím netrpí, alespoň toho více vidíme a můžeme si udělat obrázek o tom, jak Francouzi žijí. Celou cestu potkáváme na silnicích pracovníky údržby, kteří je opravují, sbírají odpadky, sekají trávu a křoviny kolem. Nelze se pak divit, že jsme za celou cestu nepotkali na silnici významější díru. Několikrát se sice objevila značka Chausée deformée, ale vždy to znamenalo jen opravené drobné zvlnění, které se na českých silnicích považuje za perfektní stav. Vzhledem k hustotě silnic na území Francie je udivující, jak jsou i nejmenší nevýznamné silnice opravovány a udržovány. Vyjímkou byly jen silnice poničené povodněmi a sesuvy, ale na všech problematických místech se intenzivně pracovalo.

Kolem sedmé už se vyskytujeme na dálnici ve francouzském středohoří, sjíždíme z dálnice a hledáme v horách camp. Netrvá dlouho a na jeden kupodivu narazíme. Je půl osmé, otevřeno mají do osmi. Tak se alespoň v klidu vyspíme.