1    2    3    4    5    6    7    8    9    10    11    12    13    14    15    16    17    18         
Den první - 14.09.2013 So

Slavnostní výjezd v 11:00 není žádná sláva, ještě jedeme shánět bombu k vařiči, nevím, jak si představujeme, že ještě dnes dojedeme do Francie. Budeme muset s těmi odjezdy něco udělat. První spaní je plánováno v tradičním campu v Urbes, cca 50 km za francouzskou hranicí. Bombu kupujeme ve Strakonicích a šup do Německa.

Jsme vybavení na zimu, přece jen už je půlka září. Nezapomněli jsme ani na rukavice a kulicha. Samozřejmě se později ukáže, že převážnou část vybavení necháme pěkně zabalenou hluboko v tašce, nejpoužívanější část oblečení pro příštích 14 dní budou kraťasy. Kdybychom ovšem neměli zimní vybavení, počasí by určitě bylo jiné.

Kromě plánované návštěvy Pyrenejských národních parků a focení přírody jsme si stanovili tentokrát ještě další cíl a to návštěvu středověkého opevněného města Carcassonne a návštěvu několika katarských hradů v kraji Languedoc-Rousillion, které máme víceméně na cestě.

Kataři, v jižní Francii také nazývaní albigenští, prosazovali víru při níž Bůh sice zobrazuje dobro, není ale všemohoucí, aby potřel Satana, který je tvůrcem pozemského světa. Člověk má zasvětit život tomu, aby dosáhl spásy a dostal se na věčnost. Vznikla tak jakási nová církev, která neuznávala svátosti a stala se nezávislou na katolické církvi. Kataři například neuznávali odpustky. Poté, co kataři zabili papežského legáta, který je přišel obracet na pravou víru, vyhlásil papež Innocenc III. křížovou výpravu proti těmto kacířům. V roce 1209 povolal papež Šimona z Montfortu, aby dobyl slavné opevněné město Carcassonne, které je údajně největší pevností v Evropě. To se podařilo a hradby pevnosti byly značně pobořeny. Byly sice rychle obnoveny a dokonce zesíleny, ale po podpisu Pyrenejského míru v roce 1659 připadlo Francii území daleko na jih od Carcassonne a pevnost ztratila povinnost chránit hranice. Lidé si začali hradební zdivo rychle rozebírat na stavby domů. Naštěstí v 19. století místní historik vzbouřil veřejnost a sehnal peníze na opravu opevnění, takže se v roce 1844 začalo rekonstruovat. Dílo bylo dokončeno až v roce 1910. Díky tomu máme dnes nejzachovalejší a nejrozsáhlejší opevnění středověkého města ve vynikajícím stavu.

A jak dopadli kataři? Postupně byly dobývány jejich hrady, i když za velkých obtíží a kataři byli upalováni na hranicích. Posledním hradem, kam se stáhli byl Montsegur, který byl dobýván několik let, nakonec byl dobyt lstí. Poslední kataři 16. března 1234 museli zbořit své dřevěné domy a nanosit si dřevo na hranici.

Jako obvykle dálniční nezajímavá část cesty ubíhá sice rychle, ale přece jenom je to kus cesty. Do Urbes dojíždíme ve 3/4 na 11, jsou těsně před zavřením, ale na poslední chvíli zvedají závoru a nacházíme potmě klidné místečko až vzadu za druhými sprchami a jdeme hned chrupat.




      1    2    3    4    5    6    7    8    9    10    11    12    13    14    15    16    17    18