• Skorsvik, Rodsand
• pro benzin do civilizace
• Ersfjord, Bergsfjord, Tungeneset a Ďáblovy zuby
• ďábelské tunely do Flakstadvag
• rybí školení
• mapka oblasti našeho zájmu

Spíme opět poctivých 8 hodin. Nabíráme vodu a míříme dál po pobřeží do Skorsviku, pak zpět A (to je jméno) a Rodsand. Vracíme se do civilizace pro benzin a točíme na Senjabu. Dále byl v plánu Gryllefjord, byl ale druhou polovinou výpravy ubrečen na Ersfjord a Tungeneset a jelo se fotit Dračí zuby (ono jsou to v přesném překladu Ďáblovy zuby, ale my jsme si je přejmenovali). Cestou se logicky stavujeme na vybudované vyhlídce nad Bergsfjordem a fotíme zátoku Bergsbotn.

Na Dračích zubech jsme se dobře vyblbli. Vzhledem k docela příznivému světlu jsme tu pobíhali se stativy asi dvě hodiny. Špičky Okshornan jsou hlavním magnetem Senji, kvůli obrázkům, které jsme odsud viděli, jsme sem vlastně jeli. Celkem 9 špičatých vrcholů se tyčí přímo z moře do výšky 559 až 756 metrů, což je úctyhodná výše. Podle všech map, které jsme měli k dispozici, na ně také nevede žádná schůdná cesta. Pro turisty je na protější straně zálivu vybudovaná vyhlídka s parkovištěm Tungeneset. Chodníček od parkoviště vede až na skalní plotny. Rozsáhlé sklaní plotny jsou protkané žilami jiných hornin, na hraně moře se pak vytvořila řada jezírek, kde se za bezvětří odrážejí špice Oksen.

Poté zpět do campu ve Flakstadvag. K němu vede cesta ďábelskými úzkými tunely, kde si člověk připadá, jako by jel čerstvě vyrubanou štolou v dolech a modlí se, aby v úzkém a dlouhém tunelu nejelo naproti auto.

Camp byl ale za to odměnou. Čistý, nový, s krásnou travičkou. Pan majitel mi vysvětlil, že je to vlastně rybářský camp a ukázal mi ryby, které dnes chytili, pěkně mi je pojmenoval. Jména jsem zapomněl obratem, to že se mi chlubil snímkem největší tam ulovené ryby, která měla 2OOkg, jsem si ale zapamatoval. Hanku tam chytil nějaký Polák, který tvrdil, že už tam jezdí 10 let a že stojí za to prolézt hory v okolí. Večer jsme trochu courali po pobřeží, ale nikam se tam moc nedá jít, je to vlastně jen přístav v zátoce. Navíc, jak je u Norů zvykem, všude se povalují zbytky rybářského náčiní, hadic, rour a rybích koster.