Den druhý - 17.06.2012
Vstáváme brzo, vyjíždíme asi v sedm. Na posledním ze tří mostů nás obsluha přesvědčuje, ať si koupíme zpáteční lístek, že je to výhodnější, což vzhledem k tomu,
že nepřijímají mince a nevracejí v eurech ale v dánských či švédských korunách, má asi pravdu. Fasujeme tedy kartu pro průjezd zpět a jsme ubezpečeni, že za tři týdny
bude určitě ještě platná. To nám způsobí trochu stres, kudy že to pak pojedeme a kam kartu strčíme, ale statečně odkládáme starosti na dobu návratu a vjíždíme do Švédska.
Obvyklá kontrola celníků se nekoná, zřejmě od ní upustili ve prospěch Dánů, kteří se teď cítí důležitější.
A pak už jen jedeme na sever, bereme benzin a zase jedeme. Chceme to dnes najet co nejvíce, abychom se trochu posunuli celkem nezajímavým jihem Švédska.
Už poněkolikáté volíme cestu Švédskem místo logičtějšího Norska, ale má to několik výhod. Výrazně levnější benzin, možnost volby z několika silnic a menší provoz
než v Norsku, kde je nutno použít prakticky jen jedinou a hodně zatíženou Arctic Highway, na které se navíc platí za průjezdy měst a trajekt.
K večeru hledáme camp, v prvním nás trochu ignorují, na zvonění na recepci nikdo nepřjde, přestože uvnitř je evidentně několik lidí a uklízí se tam.
Tož se naštvaně přesuneme dál, opodál se objevuje na břehu jezera bydlíkový camp, kde recepční po počátečních rozpacích po zjištění, že chceme spát v autě a ne
ve stanu roztaje, stanoví speciální cenu na 100 SEK a dokonce mu dojde, že bychom rádi klíč od sprchy a od závory.
405_5989.jpg
