• hejno drzých vrabců
• přejezdový den
• navýšení počtu kamionů
• na parkovištích u dálnice nelze odstavit auto ani na chvilku
• mapka oblasti našeho zájmu

Ráno se kolem nás hemží hejno ptáků, převážně vrabců, koukají kde by co sezobli. Dávají mi tam příležitost udělat pár záběrů.

Dnes je to o přejezdu. Původní plán že dojedeme do Dánska a tam si dáme chrupku, ráno budeme pokračovat přes Německo domů, poněkud nevyšel, jsme v Dánsku příliš brzy. Máme ještě nějaké zbylé dánské peníze, tak odbočujeme z dálnice, jednak že si trochu prohlédneme dánský venkov, který jsme nikdy neviděli, jednak se poohlédneme po nějakém campu.

Nakonec se ještě stavujeme něco nakoupit a na camp už nám nezbývá. Dánský venkov vypadá zhruba tak, jak jsme si ho představovali, moc nás nepřekvapuje. Poměrně plochá, mírně zvlněná krajina, z které čiší zemědělské využívání. Všude je čisto, upraveno, nikde nenarážíme na nic co by tento dojem narušovalo. Z fotografického hlediska je ta krajina vlastně tak trochu nudná, i když v některých více zvlněných místech trošku navozuje dojem krajiny toskánské.

Míříme tedy do Německa a domů, s tím, že pojedeme pokud to půjde a pak si dáme chrupku někde na parkovišti. Neprší, tak to docela jde, jen nás překvapuje obrovský provoz kamionů, to jsme tu před dvěma lety nezažili. Za cestu přes Německo jsme jich předjeli snad 1500, párkrát potkáváme i totální debily, kteří jsou schopni před přijíždějícím autem na jinak docela prázdné dálnici vybočit k předjíždění a pak dlouhé minuty zdržovat i když musel vidět, že jsme zdaleka jediným osobákem v dohledu. Trochu ztrácejí mou úctu a snižuju se i k houkání. Co je horší, je že jich je nejen plná dálnice v délce několika set kilometrů, ale i zcela nacpaná parkoviště kolem dálnice, kam mezi ně už nejde ani zaparkovat osobák. Navíc zcela bez skrupulí zabírají i stání pro osobní auta a dojít si na záchod je někdy docela boj kam auto vlastně odstavit. Tohle jsme tu nikdy nezažili, překvapuje nás to.

Nakonec nalézáme na jednom parkovišti plácek mezi těmi obludami, kam na chvilku zaparkujeme, přelezeme dozadu a asi dvě hodiny spíme, než nás vzbudí tůrování potvor okolo. Do Čech dojíždíme k ránu, kupujeme housky a jdeme budit osadníky.

Celková ujetá vzdálenost na naší letošní dovolené je 6 300 km.

Čas k návštěvě docela vhodný, turistů už minimální množství, obtížný hmyz téměř žádný, jen by chtělo vyzkoumat, jestli je to víceméně upršené počasí pravidlem. Ale snad ani ne, na severu, kam jsme se letos nedostali, bylo prý v tuto dobu krásně slunečno. Ale co, upršené fotky zase mají atmosféru;-)