• kaňon řeky Sjoa
• deštivý den neumožňuje moc procházek
• končíme ve stejném campu jako včera
• mapka oblasti našeho zájmu

Vstáváme až v devět, celou noc pršelo a teď to pokračuje, i když drobně. Do Rondane se nám v tom počasí nechce, tak to dnes bude jen asi safari kolem Jotunheimen. Cestou se zastavujeme u zajímavosti Ridderspranget, ze které se vyklube nádherný kaňon řeky Sjoa. Tak to tu musíme všechno oběhnout a prozkoumat. Přestává pršet, tak na to chvíli máme. Terén kolem kaňonu je krásně neprostupný, pravá divočina. Kousek dál je kamenný most, kam se mají sbíhat tři historické stezky, tak ho hledáme, významně nám v tom pomáhá GPS. K našemu překvapení se nejedná o kamenný most, který jsme předpokládali, ale o přírodní most z obrovských balvanů, které přehradily řeku Sjoa a vytvořily pohodlný přechod. Řeka se prorvává štěrbinami pod balvany. Nedivíme se, že toto místo si vybrali lidé pro přechod už v dávných dobách, jinak je kaňon řeky nepřekročitelný, řeka se tu řítí kaňonem s obrovskou rychlostí a silou. Na jaře to tu musí být hodně dramatické.

Poté jedeme dál po 51, kdyby bylo hezky, byly by tu nádherné výhledy na hory a jezera. Chvíli čekáme, jestli se počasí neumoudří, ale ani náhodou. Tak vyjíždíme až na vrchol do sedla 1400 m, jsou tu jen 2 stupně. Cestou se stavujeme na krátké, šestikilometrové naučné stezce, ale po několika kilometrech nás vyžene déšť. Otáčíme pak na protilehlé straně hor a nakonec končíme ve stejném campu jako včera. Majitelka nás ubezpečuje, že zítra už hlásí lepší počasí, uvidíme.