• bankovní čachry a zábava s parkovacím automatem
• Njupeskar, nejvyšší vodopád Švédska - 93 m
• větrný camp bez recepce se sprchou přes ulici, ale jen za 50 SEK

Vyspali jsme se dobře na měkké travičce, v noci sice skoro pořád pršelo, ale ráno svítí sluníčko. Asi v 9:30 vyjíždíme směr Mora vyměnit peníze. Cestou se stavíme u jezera a fotíme molo, jezero a zajímavé mraky.

V Mora nám GPS pomáhá najít banku v centru, tvrdí, že je to ještě přes kilometr, tak jedeme autem. Zaparkovat se v centru samozřejmě nedá, tak vjíždíme na parkoviště placené automatem a zatímco Hanka běží do banky, já se bavím pozorováním lidí, kteří se jdou domluvit s automatem. Je trochu vrtošivý, tak jsem svědkem bouchání, dokonce i několika kopanců a štulců.

Z Mory jedeme na náš první plánovaný cíl, vodopád Njupeskar. Cestou stavíme u jezera, kde nakonec na krásném plácku i obědváme a děláme spousty fotek, přestože ze začátku trochu i prší. Po obědě dojíždíme a posléze jdeme ještě asi 2 km k vodopádu Njupeskar, nejvyššímu vodopádu ve Švédsku (93 m). Je tu málo lidí, u vodopádu jsme nakonec sami. Pokoušíme se ho v protisvětle alespoň trochu slušně vyfotit. Jde to špatně. Cestou zpátky odbočujeme ještě do hor a šplháme po strmé cestičce nahoru nad vodopád, zastaví nás až spadlý most přes něj. Cestou jsou krásné výhledy na okolní hory.

Vracíme se na parkoviště už stejnou cestou jako jsme přišli. Následně máme trochu benzinové drama, nádrž vysychá a pumpa nikde. Zkracujeme si cestu po šotolině až nakonec v Idre dostaneme benzin a je vyhráno. Hledáme místo k přespání a nalézáme malý campík ve Storsatern. Na bráně je napsáno, abychom dali 50 SEK do obálky a vhodili do schránky, sprcha že je na druhé straně silnice. Tak tak činíme a hledáme plácek na stan. Moc měkké trávy tu není, poslední plácek zabrali Holanďané. Stavíme nakonec stan poblíž jejich, jinde je místo trávy spíš štěrk. Je takový vítr, že kotvíme stan vším co máme a brzy zalézáme a snažíme se spát.