• pozdní vstávání po propršelé noci
• Port Blanc s nenalezitelnými majáky a kapličkou
• vynecháváme pobřeží růžové žuly a hledáme Ile Grande
• Pointe de Primel - první zátoka, kterou zabavujeme
• zátoka u Morlaix s obrovským viaduktem
• recepční v campu nás vítá jako první Čechy, kteří ho kdy navštívili

Vstáváme později, někteří ještě později, protože celou noc pršelo. Přesto už v 10 jsme na cestě směrem k Port Blanc, kde má být množství majáků. Nenašli jsme ani jeden, jen pěknou kapličku na útesu. Jedeme na Perros-Guirec, za ním dáváme kafíčko a bagetu s výhledem na spoustu ostrůvků, které teď při odlivu nejsou vůbec ostrůvky. Objíždíme pobřeží růžové žuly, to už jsme viděli a hledáme Ile Grande, v domnění, že tu bude jen pěší přechod při odlivu na pustý ostrov. Na mapě je to označené jako rezervace, nicméně skutečnost je taková, že je tu most a spousta domečků. Nicméně ale také krásná skaliska nad mořem se zříceným kostelíkem.

Dále jedeme na Lanion, Plestin, Lanmeur, Plougasnou a na Pointe de Primel. Tady objevujeme nádherné pobřežní skály a trávíme tu fotografické odpoledne. Zabavujeme zátoku, fotíme ji na 105 způsobů až s překvapením zjišťujeme, že nám vlhnou nohy, jsou čtyři a jede příliv, který poměrně rychle zaplavuje všechny kameny, které jsme fotili. Na druhé straně ostrohu je menhir a něco co vypadá jako vstup do megalitické hrobky.

Neradi pokračujeme (ale už se nám zatáhlo). Objíždíme zátoku u Morlaix s obrovským viaduktem a dáváme na druhé straně svačinu. U Plouescat hledáme camp, už je pokročilá hodina. Nalézáme camp, kde mladý holohlavý recepční má ohromný svátek z toho, že jsme Češi, prý jsme jeho první za celou dobu co tam je. Všechno nám ukazuje, pak ho ještě několikrát potkám a směje se jak měsíček. Večer jdeme ještě podle jeho návodu obhlédnout zátoku a ze skal posíláme smsky.