• nervózní ráno
• auto úspěšně opraveno
• procházka v dešti po pláži v Erquy
• znovu Cap Fréhel
• přivítání, klidná večeře a pivečko v campu

Ráno nervózně vylézáme vědomi si potíží s cestou do servisu na desátou hodinu, nejsme si jistí, jestli ho z této strany tak snadno nalezneme a navíc nás budou zdržovat komplikace s doléváním vody. Vyjíždíme už v půl deváté. Ještě se zdržíme s matkou majitelky, která ne a ne pochopit, že chceme jen o den prodloužit pobyt. Neumí ani slovo anglicky, tak je to dost těžké. Cesta do St. Brieuc je překvapivě hladká, doléváme jen asi 3x a jsme na místě asi o hodinu dřív. Čekáme na 10 a trneme, jestli se jim potřebný díl podařilo sehnat. Mají, ukážou nám krabičku a oprava bude hotova kolem půl dvanácté, tak se jdeme opět projít nezajímavým městem. Rozprší se, tak jdeme zpátky o něco dřív a čekáme v servisu. Ještě to chvíli trvá a hurá, máme opravené auto. Nepříliš vysokou cenu platím bez problému kartou a odjíždíme teď už přece jen lépe naladěni.

Prší, tak jedeme směrem na Erquy, parkujeme na pláži a jdeme se v dešti projít. Hodí se nám naše nepromokavá výbava, pořízená původně do Skotska. Déšť slábne, sem tam je i cítit sluníčko, tak tu i pár fotek vyrobíme. Zkoušíme ještě zajet na Cap Fréhel, jdeme po útesech směrem k majáku a cvakáme. Dokonce i pár fotek se povedlo, tak jsme spokojení. Roste tu zvláštní tráva, oranžové nítě vytváří bochany v průměru asi metr, na fotce docela atraktivní.

Vracíme se do campu, je tu manžel majitelky, ten už pár anglických slovíček umí, tak se domlouváme na prodloužení pobytu, asi 100x nám za to děkuje. Děláme si dobrou večeři a jdem chrupat.