• náš oblíbený Cap Fréhel
• pochod k pevnosti La Latte
• potíže s autem propukaji v plné síle

Ráno je zataženo, jedeme na Fougeres. Tam se trochu rozsvěcí sluníčko, tak dojíždíme až na parkoviště na Cap Fréhel. Je mlha, můj sen o tom, že nafotím lépe pohled na skalku než před třemi lety se rozplývají. Tak tedy volíme jako náhradní program cestu po útesech na druhou stranu, směrem k pevnosti La Latte. Nakonec se ukáže, že to nebyla špatná volba. Cestou fotíme útesy, které se zvolna vynořují z mlhy a poskytují tak nevšední pohledy, ani nelitujeme, že nesvítí sluníčko. Malý maják na Cap Fréhel nám k tomu přizvukuje svou mlhovou sirénou. Pevnost La Latte je stále blíž, otvírají se nové pohledy, tak ji máme vyfocenou mnohokrát.

Cesta zpočátku vede celkem po rovině nahoře na útesech. Krásné útesy jsou ptačí rezervací. Později cesta klesá k moři a znovu šplhá nahoru. Cestou se docela vyjasní, slunce pálí, tak si trochu připálím krk. Když dojdeme k pevnosti, mlha znovu zakrývá její věž. Cestou nazpátek už je silnější, takže z focení Fréhelu dneska už nebude nic.

Při odjezdu z parkoviště auto vyžaduje opět dolít vodu. Campujeme v obrovském municipal campu v Plénevelu, kde k záchodu je to asi kilometr. Večer se pokouším spravit auto, moc to nejde, voda teče dál. Nervozita narůstá. Bude to po provizorní opravě zítra lepší ?