1    2    3    4    5         
Den pátý - 29.08.2007

Ráno ovšem prší taky, když chvíli přestane, sušíme stan a chvíli čekáme. Což se však ukáže jako špatná taktika, protože za chvíli se rozprší více a stan nejenže je mokrý, ale také řádně zablácený. Vzdáváme to a balíme mokrý špinavý stan v dešti a mizíme směrem na Cortinu d'Ampezzo. Tady ovšem leje podstatně více, bereme tu benzin (s kterým pak nakonec vystačíme skoro až do Prahy). Máme v plánu fotit v okolí jezera Lago di Federa, tak jedeme směrem na Passo Giau, kde by k němu měla být odbočka. Přejedeme ji, zastavujeme těsně před Giau a fotíme už poslední záběry zamlžených vrcholků. Na Passo Giau se otáčíme, a o něco níže konečně nalézáme odbočku k hledanému jezeru. Leje jako z konve, v tomhle se fotit nedá. Padá tedy konečné rozhodnutí, že tohle tedy nemáme zapotřebí a že si sem zajedeme jindy. S vědomím mokrého a špinavého stanu nedalo dolomitským bohům deště moc práce nás zlomit k cestě domů, i když si to ještě zajišťovali několika průtržemi mračen, kdy se nedalo pomalu ani jet. Zpátky jedeme přes Missurinu, stavíme u jezera, pro provazy deště není vidět na krok. Usoudíme tedy, že provedeme ústup do Rakouska, tam bude počasí jistě lepší. Není. Mračna jsou tu protržená úplně stejně, tak volíme druhou cestu přes Alpy, Tauernský tunel (10 E). Tam nabereme směr Praha a nedáme pokoj, dokud nejsme doma.


Pod Passo Giau. 401_4344.jpg
Pod Passo Giau.




      1    2    3    4    5