• Pragser Wildsee
• místo procházky kolem jezera celodenní tůra v Dolomitech

Ráno dle očekávání už není tak hezky, je zataženo, ale neprší. Vyrážíme k italským hranicím, cílem je procházka kolem jezera Pragser Wildsee. Dojíždíme na parkoviště, platíme 3 E a jsme netrpělivým hlídačem naháněni na místo. Vyrážíme tedy k jezeru, počasí nic moc, cvakneme pár fotek a začíná pršet. Po chvíli ale zase přestává, tak obcházíme jezero, pohodová procházka tak na hodinku a zvolna přemýšlíme kam dál. Na vzdáleném konci jezera odbočuje cesta do údolí, tak ji jen tak zkoušíme, jestli odtamtud nebude hezčí výhled. Údolí je krásné, počasí se trochu umoudřilo, tak pokračujeme údolím dál. Nad námi se tyčí vápencové vrcholy, jdeme kolem skoro vyschlého bílého koryta a přemýšlíme, jak to tu vypadá na jaře, když se tu řítí vody z tajícího sněhu. Směrem dál to vypadá stále zajímavěji, tak pokračujeme po cestě č. 19 stále dál a výš. Zastavujeme na chvilku u potoka, objevuji tu krásnou kytičku, fotím, myslím že se mi docela povedla.

Vysvitne sluníčko, tak jdeme ještě kouknout za tuhle zatáčku, objevujeme krásnou chatku na louce sevřené bílými a červenavými skalami. Odtud se cesta šplhá vzhůru do skal, neodoláme, shora se budou skály fotit lépe, no a pak je to už jen hodinka na vrcholy. Tam nám i počasí přeje, tak dojdeme až nahoru k salaši. Fotíme krásné výhledy a z krátké procházky u jezera je najednou celodenní výlet. Vracíme se stejnou cestou, nemáme místní mapu, tak nám nic jiného nezbývá. Litovat ale nemusíme, cestou zpátky jsou krásně nasvícené skály.

K jezeru docházíme už podvečer, na focení to už zase není, tak jezero asi nafotíme někdy jindy. Z výšky je krásně jedovatě zelené, od hladiny tuto barvu částečně ztrácí. Dojdeme k už osamělému autu na parkovišti a jedeme hledat camp směrem na Cortinu d'Ampezzo. Končíme v megacampu Olympia těsně u Cortiny, je sedm a recepce právě zavírá. Na poslední chvíli nám dají tlačítko od brány s návodem, že stan si máme postavit kde chceme. Což zase tak jednoduché není. Je tu dost nacpáno, camp je částečně v lese a o travnatém plácku si můžeme nechat jen zdát. Nakonec stavíme stan na blátoštěrkovém place poblíž křižovatky a říkáme si, že to nějak přežijeme. V noci navíc prší.